Jazyk a hudba

Není jednotný výklad co je to vlastně korsičtina. Někteří lingvisté se domnívají, že je to původní jazyk, někteří se domnívají, že byl odvozen z latiny, jiní se domnívají, že je to italský dialekt, podobný toskánštině jen s jiným pravopisem (tento názor dlouho zastávala Francie) a další si myslí, že jazyk mohl vzniknout z jiného románského jazyka. Je podivující, že existuje tolik teorií o původu jazyka. To však není podstatné, ale každopádně je korsičtina jazyk bohatý, š»avnatý a zvučný. V žádném jiném regionu Francie nenajdete tak originální jazyk jako právě na Korsice a obyvatelé o něho sváděli těžké boje, protože jazyk hraje důležitou roli v identitě každého národa a je znakem národního uvědomění. Také korsičtina má však několik odlišností. Záleží, zda se nacházíte v cismonte nebo v pumonti, tedy v předhoří nebo v záhoří, tedy na východním nebo na západním pobřeží. Na východní straně ostrova je jazyk více zpěvný, na západě je zase originálnější a má jinou výslovnost. Například kůň je na východě cavallu a na západě cavaddu. Je to jazyková forma dd, tedy změna koncovek z písmena l na písmeno d. Jsou i jiné odlišnosti, někde se mění písmeno o na u (Ajaccio-Ajacciu) nebo se písmeno e mění na i (Corte-Corti). Když ostrov připadl Francouzům, ti zavedli francouzštinu jako úřední jazyk ve smyslu hesla jeden jazyk, jedna země a používání jiného jazyka trestali podle zákona. Po velkých protestech a bojích si však Korsičané vymohli používání korsičtiny, i když v administrativě se používá francouzština dodnes. Dalším důležitým ústupkem ze strany Francie bylo povolení značit jména měst a obcí dvojjazyčně, tedy v korsičtině i ve francouzštině, protože se už zřejmě francouzské úřady nemohly dívat na sprejem zaškrtané či prostřílené francouzské názvy. Je jen dobře, že Korsika dělá vše pro to, aby si tento svérázný jazyk udržela. V korsičtině jsou vydávané noviny, korsičtinou se mluví v rozhlase a v korsičtině vysílá také regionální zpravodajství francouzské televize. Korsičtinu můžete také studovat jako volitelný předmět na universitě v Corte a není náhoda, že toto studium si vybralo na 20% všech studentů.

Společně s jazykem jsou pro každý národ velmi důležité také hudba a zpěv. Tradiční zpěvy vyjadřují neustálý boj s osudem, popisují mravy a objevuje se v nich samozřejmě také láska. Byly převážně improvizované a byly přenášeny z generace na generaci verbální formou. Rozeznáváme mnoho druhů zpěvů. Nanne jsou ukolébavky zpívané malým dětem a serenády jsou potom zpěvy, které zpívali chlapci svým děvčatům. Voceri jsou zpěvy, které zpívaly ženy nad tělem mrtvého, který zemřel násilnou smrtí. ®eny zpívají o velkém neštěstí, které rodinu postihlo, zpívají o dobrých skutcích zavražděného, slibují věčnou pomstu a neustále připomínají mužům jejich jedinou povinnost, zabít toho kdo vraždil. Lamenti jsou také písněmi smutečními, ale ženy je zpívají nad lůžkem mrtvého, který zemřel přirozenou smrtí. Obě jsou považovány za lidové ostrovní písně, jsou velmi populární a v současnosti je zpívají i muži. Jen muži naproti tomu zpívají chjama é rispondi (volání a odpověi), což jsou žertovné antifonické písně. Velmi oblíbená je pěvecká soutěž každoročně pořádaná v městečku Casamagccioli v oblasti Niolo, kdy se do této malé vesničky sjíždí snad celá Korsika. Paghjella je polyfonický zpěv o třech hlasech, kde jeden hlas drží melodii, druhý hluboký hlas podporuje zpěv prvního hlasu a třetí hlas je tenor. Píseň je zpívána duší a srdcem a mnohým přihlížejícím turistům při ní naskakuje husí kůže. Pokud si chcete vychutnat tu pravou atmosféru, je nejlepší si zajít do typické korsické restaurace, nejraději v odlehlých horských oblastech ostrova. Píseň je podobná gregoriánským zpěvům s prvky italských madrigalistů. V roce 1970 vzniklo hnutí Corsitude, které se snaží o oživení korsické hudby a lidových tradic, a tak se i dnes, pokud budete mít štěstí, můžete setkat s lidovou písní v některé z vesnických restaurací. Hudební skupiny se také nechaly ovlivnit lidovou písní. Skupina A Filetta zpívá dokonalé vícehlasné skladby, skupina Canta u Populu Corsu má ve svém repertoáru tradiční rybářské a lovecké písně a o ostrovu a jeho obyvatelích zpívá skupina I Chjami Aghjalesi. Nejznámější hudební skupinou na ostrově však zůstává skupina I Muvruni (malí mufloni). Skupina byla založena v roce 1980 a texty písní tvoří velmi vtipné a dvojsmyslné politické narážky a není proto divu, že se v nich někteří politici viděli jak v zrcadle a chtěli skupinu zakázat. V současnosti zpívají melodické písně a účinkují ve všech státech západní Evropy, kde jsou jejich koncerty často beznadějně vyprodány. Nejúspěšnějším koncertem bylo pařížské vystoupení, kde zcela vyprodali známou koncertní halu Bercy pro 80.000 diváků. Jestliže uvidíte při vaší návštěvě ostrova vývěsky s datem jejich vystoupení, nenechte si ujít návštěvu koncertu. Zcela určitě budete spokojeni.

Korsičtí hudebníci měli i své tradiční hudební nástroje, které se začaly poslední dobou znovu používat. Jsou to především la cetera (nástroj o 3 strunách), la pifane (z kozího rohu, používaný pastýři) a la pirule en roseau (nástroj z rákosu).


   
Všechna práva vyhrazena. © 1999 - 2016 Korsika.cz - Ile de Beauté Voyages s.r.o. - Mapa Serveru

Firma je zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Brně, oddíl C, vložka č.47427